Mrdy a mrdky 2012 (recenze hudby, která mi zrovna přišla do uší)

12. ledna 2013 v 18:08 | invertedgoat |  Recenze
Čau lidi,
vím, že tohle nikoho nezajímá a nikdo to nebude číst, protože jsem už hrozně dlouho nepřispíval a můj blog je zapomenutej někde v archivu neaktivních stránek, které jen zasírají místo na internetu. I kdyby o tomhle místě potažmo někdo věděl, tak by tenhle článek pravděpodobně nečetl, protože můj hudební nevkus nikoho nezajímá. Každopádně tentokrát jsem se celou věc rozhodl pojmout trochu jinak než dřív. Budu totiž psát minirecenze a hrozně nadávat na alba, který mě nějakým způsobem nasraly. Pak samozřejmě budu něco chválit, ale stejně budu nadávat, protože bejt sprostej je prostě kurevsky skvělý.
Here we go.

Dog Fashion Disco - Adultery
Tohle je asi nejlepší věc, kterou jsem letos objevil. Když budu předstírat, že neexistuje nudný intro, tak dojdu ke konstatování, že každá skladba na cédu je prostě nefalšovaně nehorázná mrda. Hudebně se tohle smilstvo pohybuje úplně všude. Základní kostru tvoří metal, kterej ale ulítává do do vod skáčka, jazzu, country, hudby z noirovejch filmů a tak dále. Texty jsou jak vystřižený z nějaký perverzní psychedelický detektivky, kde se to jen hemží groteskním násilím, sexem a nadsázkou - a podle mě jsou úplně skvělý. Zlí jazykové Disko Psí Módy obviňují z kopírování Mr. Bungle a částečně mají pravdu (třeba Moonlight City Drive je fakt banglózní), ale to nic nemění na faktu, že lidi, co tohle říkají, jsou zmrdi. Album Adultery je chytlavý, úchylný, vtipný, temný, atmosférický a boží, tudíž je úplně jedno, kde se nachází jeho hudební kořeny. V Čechách neprávem opomíjenej klenot.
Nothing is saving you now at your deathbed confessional - 9,5/10.
Pro fanoušky: Mr. Bungle, Faith No More, Tub Ring, film noir a prasáren


Aphex Twin - Selected Ambient Works II
Tahle věc staršího data se stala mým number one v hudbě k usínání. Šílenec a génius Richard D. James prostě dělá hudbu zajímavou za všech okolností. Ať už jde o pozdější divočejší breakcore nahrávky nebo právě ambient, vždycky to má svoje specifický kouzlo a hlavně koule. SAW II je převážně temnej, místy strašidelnej, ale většinou spíš uklidňující ambient, kterej člověku se zapnutou pravou mozkovou hemisférou dokáže spustit úplný kino v hlavě. Blue Calx a Rhubarb patří mezi moje nejoblíbenější ambientní skladby vůbec, ale na 2 CD se samozřejmě najdou i věci, který jsou více či méně zbytečný. Každopádně, jako celek tohle dvojalbum působí monumentálně. 8/10
Pro fanoušky: Biosphere, Deathprod, zvuku ventilátoru, melodií utopenejch v paralelních vesmírech

Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology
Když jsem se dozvěděl, že hryzač jejich jazyků Mories vydává album starejch věcí, byl jsem nadšenej, protože první alba Gnaw Their Tongues, jako to se strašně brutálním názvem o bezmocnym zvracení, vypouštění močáku a kvílení při ztrátě vnitřností mi vždycky sedly víc, než ty novější podivně roztahaný a pomalý hororový soundtracky. Jenže - jo, řeknu to rovnou - Eschatological Scatology je fakt kokotina. Jako nic proti hypnotickýmu monotónnímu "wall of sound" black metalu. V jistejch náladách jsem ochotnej to zkousnout, ale musí to mít nějakou atmosféru a šťávu. Tahle skatologická blbůstka má sice šťávy dost, ale jen tý hnědý, co teče z análního otvoru. Skladby se od sebe moc neliší. Většinou se sestávají z nějaký noisový lo-fi sypačky z bicího automatu, kytar utopenejch v nánosu sraček a Moriesova klasicky zlýho sadoječáku. Invence skoro na nule. Jediná skladba, která se mi jaksi taksi líbí, je ta poslední (The Atrocious Angel Of Scatology), která je protkaná fekálně-religiózním samplem a je alespoň trochu rytmicky zajímavá. Jinak je tohle album dost na píču. V rámci hejtu nařeknu, že je na hovno, protože tím bych ho vlastně chválil. 3,5/10 (Pro kvalitní přísun muziky o hnědých produktech trávicího traktu doporučuju Imaginárium obyčejných podivností od MC Geye)
Pro fanoušky: Wrath Of The Weak, Mystical Beast Of Rebelion od Blut Aus Nord (který je asi tak stokrát lepší), stolice ve všech stádiích pevnosti/tekutosti, rozbitejch splachovadel atd.


Autechre - Ganz Graph
Hned ze začátku musím říct, že žánr IDM mám rád - tedy měl jsem ho rád v jeho počátcích. Jedná se o zkratku pro výraz "inteligentní dance music" a moderní inteligentní taneční hudba je vyznačuje tím, že se skládá ze zvuků jako "blip", "bíp" a "blobtrrrbubbapeeeeetrr", který jsou poskládaný do tak divnejch rytmickejch struktur, že se na to většinou tancovat nedá, pokud teda nejste zfetovaný a kurevsky inteligentní zároveň.
No a první nahrávky od Autechre doslova zbožňuju. Byly rytmický, měly atmosféru a celý se to dobře poslouchalo. Nový Autechre pro změnu nechápu, přijdou mi jako předimenzovaná hipsterská blbost, která svoje kouzlo ztratila někde v půlce svý rozsáhlý diskografie. Blipblopbrrrrrr a k tomu lehce pitomý melodie ze synťáků mi vážně nezpůsobují hudební erekci. Ale Ganz Graph. Ganz Graph. Ty vole. Tohle EP vyšlo ve 2002 a je to NESKUTEČNEJ BORDEL v tom špatnym slova smyslu. V rámci IDM je to asi nejinteligentnější počin, protože se na něj nejen nedá tancovat, ale podle mě se ve dvou ze tří skladeb nedá ani poslouchat - a to jsem na elektronickej nepořádek zvyklej. První je totální glitchovej výmaz bez ladu a skladu, druhá má občas rytmus, ale ukrutně mě nudí. Třetí se mi vcelku líbí kvůli tomu melancholickýmu podkresu v pozadí, ale na jejím konci se mi zvýšilo IQ tak o 478 bodů. Nasrat, 4/10
Pro fanoušky: debilních alb od Venetian Snares (Horse And Goat), tvrdejch drog a nadřazený inteligence

Vypsaná fiXa - Detaily
Skutečnost se má tak, že když člověk poslouchá kvanta divný, abstraktní, zlý a perverzní muziky, tak mu z toho začne dřív nebo pozdějc mrdat - a pokud se to kvantum neproloží dostatečnym množstvím hudby milý a přívětivý, tak se sám jedinec stává abstraktním a odtrženým od společenskýho života. Já sám mám spoustu oblíbenejch "normálních" kapel, který mi zpestřujou život hezkejma barvama, ale tahle nefunkční psací potřeba to dělá paradoxně asi nejvýrazněji.
Hudba Vypsaný fixy pro mě byla vždycky takovej zvláštní přístav skutečnosti viděný z naprosto neskutečnejch úhlů - a u novejch Detailů tomu není jinak. Každá písnička na posluchače vrhá trochu jinou náladu a probouzí různý vzpomínky a představy. Detaily jsou svižný i pomalý, optimistický, vtipný i trochu smutný a hlavně z nich cítím takovou zvláštně mimózní upřímnost, která je mi blízká. Co mě celkem vysírá, jsou kecy o komerci od rádoby hustejch pankáčů i intelektuálních píčusů zuřivě masturbujících nad novym albem Swans. Fixa sice nehraje nijak tvrdě ani progresivně, ale za to hraje skvěle - i když pro velký spektrum posluchačů, včetně lehce nadebilnělejch čtrnáctek. Detaily jsou bez zbytečnejch keců po o něco slabším Klenotu skvělou plackou.
Tvý srdce je opravený a mlátí jako divý - 9,5/10
Pro fanoušky: fixy

Navicon Torture Technologies - Nature's Violent Overthrow
Brejlatej maník Leech ejkejej Navicon Torture Technologies ejkejej Theologian je jeden z mála umělců v žánru power electronics, který uznávám. Tak trochu mi totiž připadá, že tenhle žánr je navzdory svýmu názvu tak trochu vybitím komplexů jedinců trpících nedostatkem sebevědomí. U jeho zakladatelů Whitehouse v osmdesátejch letech to ještě chápu. Brutální harsh noise doprováznej zběsilym řevem o nekrofilii, vraždách, ponižování žen a všemožnejch dalších hnusech, se dal brát jako vcelku legrační trolling a provokace. Něco jako punk, akorát se to nedalo poslouchat. Když to ale začali dělat další týpci, tak se vtip ohrál a celej tenhle žánr mi přijde jako píčovina a převařená voda.
Projekt Navicon Torture Technologies je ale trochu jinde. Na albech jako Dripping With The Power Of Her Flesh nebo Gospels Of Gash dokázal totiž rozjet parádně stísněnou hororovou atmosféru bez zbytečnejch hovadin. Nature's Violent Overthrow je ovšem celý zbytečná hovadina. Absolutně zkurveně nenápaditej analogovej noise, nic jinýho. Kurvadrát, tohle je mnohem horší než ty nejhorší alba od Merzbowa. Celý to zní trochu jak motor starýho auta, kterej se nechce nastartovat. Jsem si skoro jistej, že takhle přesně Leech nahrával, a protože ho nefunkčnost motoru vytáčela, tak do toho občas nasraně zařval a kopnul do plechu. Mrdka na ixtou. Fuj. 1/10
Pro fanoušky: zvuku zaseklého cédéčka s audionahrávkou porodu transformera

Wormrot - Dirge
Ty krávo, tohle zní, jako když si lehnete na koleje a necháte přes sebe přejet vlak plnej výbušnin. A je to totální nářez. Koulervoucí grindcore ve stylu Insect Warfare, akorát zvukově propracovanější a možná vtipnější. Sympaťáci ze Singapuru svou práci dělají s vervou a všichni jim to žerou. Pokud máte rádi rychlou a nekompromisní hudbu, tak si tuhle věcičku určitě sežeňte. Absolutní žánrová hitovka! 8/10
Pro fanoušky: Insect Warfare, Gridlink, Nasum, smaženého sýru

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ATeawaytah ATeawaytah | E-mail | Web | 25. srpna 2017 v 23:56 | Reagovat

First things first, you need to set a set target date because you will completely quit, like two or three weeks from now.  Use these circumspectly however, as they may lower blood glucose levels, which can be an unhealthy effect in men whose glucose levels are properly balanced.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama