Březen 2011

Vřelá omluva

21. března 2011 v 18:38 | invertedgoat |  Piják
Omlouvám se, nezbednice a gauneři.
A myslím to naprosto nestandogrossovsky upřímně. Dočasně si nemůžu dovolit přispívat dalšími díly Raven's Rock (pro zhruba 3 lidi, kteří čtou - nebojte, opravdu jen dočasně!), ani jinými povídkami, chytrými řečmi či obrázky a to hned z několika důvodů:

1) Před sebou mám posledních několik hodin mnou tak milované ykitametam (čtěte to neblahé slovo pozpátku, já se osobně docela bojím naťukat do klávesnice tak příšernou souhru písmen popořadě.) Ano, říkáte si, že je to pozitivní. Bylo by, kdybych ovšem z daného předmětu nepropadal na celé čáře. Vše závisí na kompozici, pomocí které si nad sebou klepnu pomyslým soudcovským kladívkem. Doufám jen, že to klepnutí nebude bolet.

2) No, a pak je tu ta maturita. Je to až za dlouho, ale možná by přece jen neškodilo dozvědět se několik základních informací ze světa IT technologií. Abyste rozuměli, o tomto světě vím asi tak stejně jako o sedmém největším měsíci Saturnu. Tedy - tuším, že něco takového existuje. A to prosím chodim čtvrtým rokem na obor, který se nazývá Informační technologie.

3) Přijímačky na vysokou. Nevěřím, že to vyjde, ale moje averze k práci za pokladnou či u stroje pevně doufá, že ano.

4) S kamarádem rozjíždíme kapelu. A jak víte, není to samo sebou. Když hrábnete do kytary, sype se omítka a padá vše, čemu se podařilo najít jakýs takýs rovnovážný stav. Něco takového holt vyžaduje čas a úsilí.

5) Dozvěděl jsem se o sexuálních praktikách kudlanky nábožné a od té doby nemůžu spát. Navíc se mě snaží probodnout oživlý, velice agresivní a popudlivý kord, pronásledujíc mě na každém kroku. Doba je zlá, věřte mi, vážení.

Abych vám však nezmizel z undergoundové blogerské scény jen tak beze stopy, čas od času sem přidám něco lišácky se pošklebující vašemu vkusu. Jako třeba tuhle velestupidní básničku, nebo cokoliv jiného, co mě uvolní, rozptýlí a přinutí pousmát se sám sobě.
No nic, nezapomeňte na mě, popřípadě mi držte palce nebo jiné svoje, ba klidně i cizí prsty. Mám vás rád.
(Vykuch)



Divá diva
Divá diva se divně dívá
Jak se řeka zřekla Řeka
Mečoun mečí, kýtou kývá
Dekuje se deklem deka
Zpěněná pěnice pěnkavu
Žene žita žněmi k ženě
Splávek plaví se ke splavu
Měňavka mění směnu denně
Okna okorala okolo Okoře
Dav dávkami se dravě dáví
Horská horda ohořela nahoře
Krabatá kravata krášlí kravín

Divá diva se děsně divila
Proč prorokem proso proteklo
A sekta sektem se slila
Pokladu pokolení pokleklo
Leknutím leknínu lekla ryba
Hladový had hlavou hladí
Lysou lysku, líc jí líbá
Vleklému vladaři to velmi vadí
Zedník ze dní, kdy prší praky
Nemá nic než Němku němou
Tapír tápe, mračí mraky
Stejné steny, stejnou stěnou

Divá diva se dodivila
Lopotně lapila lopatu
Víla ve vile vyjíce vila
Slova spořící podstatu

Velmi, ale opravdu velmi nihilistická zvrácenost!

3. března 2011 v 17:01 | invertedgoat |  Velmi chytré řeči
Ahoj, milé nezbedice a milí lumpové!

jistě jste si všimli, že se změnil obrázek vpravo nahoře. Žádná koza už se nedívá na měsíc, ba dokonce ani nepřilétají žádní havrani. Čímpak to, ptáte se?
Odpověď je vcelku nasnadě. Totiž, změna je život a změna k horšímu nečiní výjimku.
No, a pak je tu ta věc, že se někdo zbláznil a převrátil svět naruby.
Stromy rostou opačně, kostel stojí zapíchnutý křížem v zemi, květiny ryjí okvětními lístky v bahně a tyčí svoje zablácené kořeny k nebesům a po obloze, na které září měsíc i slunce najednou, se prohání obrovský kozel. Bizarní, že? A teď mi povězte - jak myslíte, že v takovém blázinci lidé žijí. Žijí vůbec? Mně to tedy celé připadá takové... vybydlené. A proč se ten kozel tak šibalsky - ba ne - zlomyslně usmívá? Vážení, nevím jak vám, ale mně tenhle svět trochu začíná nahánět husí kůži.
Ale ono bude hůř. Představte si sebe, jako malou ušmudlanou holčičku, nebo ještě menšího a ještě ušmudlanějšího kluka s vykulenýma kukadlama, jak stojíte uprostřed pole a pozorujete tu širou planetu, jak jí znáte. Tak je krásně barevná, sluníčko svítí na obloze a vám připadá, že všechno je v pořádku, ikdyž o tom vůbec nepřemýšlíte. Naštěstí nepřemýšlíte o ani tom, že tomu jednou bude jinak. To co bylo barevné a třpitivé, zešedne, to co dávalo smysl, začne být divné a vaše vykulené oči se raději zúží, aby vám do nich nenapadal prach. Jenže to zatím nevíte a ve slastném nevědění pokračujete a tak je to dobře.

A pak se svět najednou zblázní. Kdo ho jen obrátil? Jaký pacholek?
Zatracený škodolibý kozel. No, to mi mohlo být od začátku jasné. Ikdyž to mohlo být cokoliv jiného, co se mihlo éterem a změnilo naše vnímání na všechny věci okolo, pro tentokrát to můžeme svést na kozla a dokázat tak, že celá existence, včetně té naší je převrácená.
Naruby.
Pokud to tedy přijmete a vlezete za ten pomyslný plot, kde je napsáno "inverted world". A k tomu vás koneckonců nikdo nenutil.

(Upozornění: Tento celý článek není surrealisticky laděnou nihilistickou miniúvahou, nýbrž prachsprostou mystifikací. Ve skutečnosti jsem si chtěl jen ospravedlnit hnusný obrázek v záhlaví:))