Buřtal Bahnault 15 - pátek a sobota

4. září 2010 v 14:37 | invertedgoat |  Recenze
O zbývajících dnech letošního Brutal Assaultu píšu jen pro pořádek a zmiňovat budu jen kapely, které mě zaujaly. Nějak se holt ta čerstvá paměť vytrácí. Zůstávají jen ty výrazné zářezy, které se dají zapomenout jen těžko.

Takže PÁTEK: Počasí zůstává nadmíru příjemné a proto vyrážíme do koncertního areálu časně. Bleed From Within mě nezajímají, což dává prvenství kapele
Gaza - Agresivní něco-jako-sludgegrind (v těch škatulkách se zkrátka nevyznám.) Jednoduše řečeno - pomalá či střednětempá vskutku drtivá muzika. Docela paráda. 7/10

Proghma-C - Velice sympatická kapela, která zajímavým způsobem kombinuje metalcore a post-rock, přičemž se mi post-rockové zasněné pasáže zamlouvaly ještě o něco více.  8/10

Sigh - Pro tuhle japonskou avant-gardní smečku mám vskutku slabost. Jedná se o black metal v kombinaci se saxofonem a zní to vskutku unikátně. Japončíci působili velice sympaticky a zpěvačka je vážně nádherná. Hráli všechny moje oblíbené skladby z alba Hangman's Hymn, něco málo z nové desky a nazávěr zazněl i cover od Venom - píseň Black metal :) Dokonalá show s jednou malou chybičkou. Nezazněl ani jediný kousek z jejich nejavantgardnějšího a nejpísničkovatějšího alba Gallows Gallery. Čert to vem, stejně to míň než 10/10 nebude :)

Crushing Caspars předvedli pozitivně laděný hardcore, který rozhýbal snad každého. Zpěvák v jednom kuse nadával na nacisty a celý výstup na mě zapůsobil nadmíru vesele. 7/10

((Ne)Kulturní vložka - Prošvihl jsem Mnemic! Ksakru, ksakru, ksakru!!!)
Ill Nino byli mými oblíbenci asi před rokem a jakmile vstoupili na pódium, moje nadšení se ozvalo jako rána gongem. Latinsko-americkými rytmy okořeněný crossover se valil s obrovskou vervou. Písně jako I'm Loco a Te Amo (I Hate You) mě naprosto odrovnali. Everything inside of me is just a part of my disease. Ke konci výstupu jsem odběhl, abych stihl autogramiádu Devina Townsenda, ale i tak jasných 9/10

Converge - Chaos, chaos, chaos! Hardcore, který nezná hranice. Tohle zažít v nějakém uzavřeném klubu, tak umřu. 8/10

Devin Townsend byl pro mě hlavním tahákem letošního BA. Také to byl jednoznačně nejlepší zážitek. Tím myslím JEDNOZNAČNĚ! Čekal jsem před podiem hodinu před začátkem a vedl diskuze s dalším nadšeným fanouškem. Když Devin konečně přišel, měl jisté problémy se zvukem, ale místo aby se tvářil rozladěně, bavil publikum svými vtipnými hláškami (Ladies and Gentlemen, I'm a nerd! I play Dragons& Dungeons and I like it!) Jakmile zazněly první tóny skladby Addicted, spustil se šílený déšť, který ještě znásobil euforii v publiku. Devin s neústalým hláškováním a humornými grimasami hrál písně z celé jeho sólové diskografie. Od začátku to bylo dokonalé (Kingdom, Deadhead, Gaia, Life), ale zakončení bylo to, co mě přijmělo se málem rozbulet jako želva štěstím :) Totiž, píseň Deep Peace je asi mojí nejoblíbenější baladou na světě a to sólo... Snad jsem ani nebyl při smyslech. :) Škoda, že vystoupení nebylo ještě tak 10krát delší... 15/10
Cannibal Corpse mě po Devinovi už moc nezaujali, ale musím uznat, že provedli vynikající práci a gore fanatici si show užívali. I! Will! Kill! You! 7/10

Na víc se ten den už moje výdrž nezmohla, takže jsem promeškal Ihsahna i Napalm Death. No, co se dá dělat...

SOBOTA - Pojem Bahnault konečně začíná být docela opodstatněný, ale jednalo se vcelku jenom o přeháňky, nic velkého. Teplota nadále zůstává příjemná až do konce festivalu. A z těch bot se bahno přecijen odrolí :)

Takže, zaspal jsem pornogrindové hvězdy Cock And Balls Torture a dalších nekolik kapel mě moc nebralo, takže jsme do areálu vstoupili až odpoledne.První kapelou, která mě dostatečně zaujala byli
Madder Mortem - Příjemné odlehčení. Pohodový female-fronted gothic metal. Zpěvačka měla opravdu vynikající hlas. První skladba mě příliš nezaujala, druhá otrávila, ale od třetí to byla, abych tak řekl, jedna pecka za druhou! Velmi dobré. 7,5/10

Moonsorrow mi přišli zbytečně rozvleklí, ale taková jejich hudba prostě je. Nebylo to vůbec špatné a poslední skladba byla díky té folkové tancovačce dokonce výborná. 6,5/10

Jesu - Další veliký zážitek. Jediný drone projekt, který se na BA vyskytl (ono vcelku není divu.) Jedná se o projekt Justina Broadericka (Godflesh) a to je samo o sobě jakýmsi puncem kvality. Elektronická hudba s bicím automatem, kytarou a baskytarou. Myslím, že spousta ortodoxních metalistů tenhle experiment bez mrknutí oka zatratilo, ale je to škoda. Jedná se o vcelku pomalou, zasněnou hudbu, která se dotýká post-rocku, drone i tvrdších žánrů. Je to muzika, při které můžete klidně zavřít oči a nechat se unášet pryč. Užil jsem si to. Moc. Hodně moc. 10/10

Macabre otočili pomyslným volantem úplně na druhou stranu. Veselý grindcore se zpěvnými punkovými refrény. Ovšem s tematikou brutálních seriových vrahů a kotlem černého humoru. Před každou písní zpěvák řekl, kterého vraha se jaká píseň týká a ve stručnosti s notnou dávkou  cynického sarkasmu pověděl, co a jak provedl. Zasmál jsem se, vyřádil jsem se. Výborné. 9,5/10

Diablo Swing Orchestra - And now something completely different! Další humorná kapela, která je v podstatě tím, co říká název. Mix všech možných žánrů od metalu přes jazz a klasiku po swing. Zajímavé. 8/10

Tankard - Opět pecka. Pivní šílenci a jejich porce old school thrash metalu. Publikum se svorně radovalo a aby přispělo atmosféře, házelo po sobě plnými pivními kelímky. Mokrých 8/10.

Dying Fetus byli fajn, ale shlédl jsem je jen z tribuny. Nebýt pecky Kill Your Mother/Rape Your Dog by to bylo mnohem horší :) 7/10

Meshuggah - Intenzivní zážitek a to hodně. Myslím, že tady nemusím nic moc dodávat. Snad jen, že být v moshpittu na písně jako Bleed bylo docela nebezpečné, ale přežil jsem a stálo to za to :) 10/10

Hypocrisy byli poslední kapelou, na kterou jsem zůstal. Dříve jedni z mých velkých oblíbenců také předvedli briliantní výkon. Jen škoda, že nehráli více písní z opusu Arrival (Ale ten Eraser - opět jedna velká euforie:) 9/10
S písní Fire In The Sky definitivně opouštíme areál největšího českého festivalu tvrdé hudby plni nadšení a paprikových klobás. Nasedáme do Ešusovy Felicie a odjíždíme. Asi v půli cesty zapadáme do příkopu, ale to už je jiná pohádka. Vlastně to ani pohádka není. Docela jsem se divil, že ještě, že existují dobří lidé,  kteří jsou ochotni v jednu ráno poskytnout pomoc úplně zadarmo :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama