Květen 2010

Definice nudy

30. května 2010 v 19:02 | storm |  Velmi chytré řeči
,,Stůj. Ani se nehni. Stejně není žádný rozumný důvod, proč se hýbat, věř mi. Nemá to cenu. Ať půjdeš kamkoliv, stejně se nedočkáš ničeho, co by stálo pohybu. Slyšíš mě? Odlož i tu kytaru, zahoď tužku. Tak. Gratuluji, jsi připraven. Jedem."

Někdy si říkám, že mi moje podvědomí něco takového opravdu musí našeptávat. Totiž, abych to vysvětlil: Venku je krásně, zrovna náhodou ani neprší. Moje kolo už má víc než měsíc proraženou duši. Pod stolem mám tak třícentimetrovou vrstvu prachu. Moje lepší polovička má dva dny před přijímačkama na vejšku. Děti v Africe mají hlad. A já nemám nic lepšího na práci než koukat z okna na tu překrásnou vesnickou stagnaci veškerého bytí, do které tak bezchybně zapadám.

,,Ten facebook vypínat nemusíš. Vlastně bude mnohem lepší, když ho necháš zapnutej a budeš klikat každou půlminutu na refresh, ikdyž víš, že se refreshuje sám. Fajn. A teď zůstaň..."

Ano, facebook hraje v každé správné nudě velice důležitou roli. Představte si kolik toho můžete udělat, aniž byste udělali cokoliv užitečného či uspokojivého. Například to množství profilů, které můžete prolézt. Přátelé. Přátelé přátel. Nepřátelé. Můžete se podívat, v jakých skupinách jsou ti lidé přidáni. Chci být stebou<3 :-*, Aktivuj si PREMIUM FEJSBUK!!. Po několika minutách z toho můžete dostat vcelku obstojnou depresi a chuť někoho zabít něčím tupým a těžkým. 

,,Podívej se, takhle to dlouho nevydržíš. Radši zapni nějakou muziku. Mám ti takový nepříjemný pocit, že se právě chystáš vstát a udělat krok. Ten krok, který roztrhne kouzlo tohoto okamžiku.."

Ano, skutečně, nuda je jediný stav mysli, při kterym okamžik trvá hodiny. Zapínám si Psalm 69 od Ministry a poslouchám, jak na mě heroinovej vlčák Al Jourgensen kříčí něco, co zní jako NEW WORLD ORDER. A to je přesně ono. Nuda není žádným arogantním vetřelcem v podvědomí. Je to něco, co jsme si objednali. Kdybych chtěl, dokázal bych si i v neděli najít něco, čím se zabavit. Koneckonců, tuto velmi chytrou řeč čtete jen proto, že jsem to NĚCO našel :)

Comeback!

30. května 2010 v 1:07 | storm |  Velmi chytré řeči
Takže...Vím, že jsem nejmíň rok nic nepsal. Ne, že by mě to nebavilo, nebo bych snad neměl o čem. Je to zkrátka tím, že jsem neskonale a dokonale línej. Většinu času, který jsem mohl strávit rytmickým klapáním do klávesnice a pozorováním přibývajících znaků latinské abecedy na monitoru, jsem strávil něčím jiným. Bylo to převážně koukání do stropu, zabíjení pavouků repelentem a nostalgický pozorování oblohy. Inu, co dodat...Snad jen, že kýčovitý západy slunce mám spolu s notoricky známejma prasklinama pořád nejradši.

Dále bych vám chtěl říct něco o tom, jak to tu bude. Především - na psaní recenzí vám nejspíš kašlu. Rád bych sem čas od času uveřejnil něco málo o hudebních objevech, které jsem v poslední době učinil, podal pár tipů. Ale sáhodlouhle se rozepisovat o konkrétních dílech? Nezájem. Mému narcistnímu pseudoblogerskému egu to ani zdaleka nestačí. Že tady něco nehraje? To máte pravdu, čas jde dál a my s ním ruku v ruce. Nehraje nic. A v tom je ta poetika.

Každopádně...Baví mě psát. A tak psát budu. Nezáleží na tom, co to bude, ale spolehněte se, že to budou velmi chytré řeči. Bude to lehce avantgardní pohled na to, co už  všichni dávno známe. Trochu o lásce, trochu o trápení, maličko o paranoidních schizofrenicích a hodně o tom, co mě zrovna napadne. Těšte se, bude to vskutku adrenalinová jízda bez hranic.

To by bylo zatím zhruba vše, co jsem chtěl a nezapomněl povědět. Vím, že by ten citát na závěr bodnul, ale v jednu ráno? Kuš :) Dobrou noc.

owlface